Recenze: Shift 2

Shift 2 byl mediálně prezentován jako simulace a vážný konkurent pro Forzu a Gran Turismo. Jaká je skutečnost a změnilo se něco oproti prvnímu dílu, to zjistíme v rozšířeném pohledu minulého preview.

Shift 2 se skutečně pokouší o simulaci, ale dívá se na těžký život závodníka trochu jinak, než ostatní. V podstatě veškerá jeho konkurence je silně uniformní a sterilní, kde prim tam hraje čistá stopa a ukrajování desetinek vteřin na kolo. Tyto dva aspekty jsou v Shiftu samozřejmě také důležité jako v předchozím díle, ale nově se zaměřuje také na pocity řidiče a s tím spojený adrenalin.

Začínáte klasicky s „málo výkonnými“ vozy, na nichž se naučíte okruhy a postupně se probojováváte jednotlivými výkonnostními třídami (D až A) k samotnému vrcholu, kterým jsou licencované závody FIA GT3 a GT1. Systém závodů zůstal poměrně stejný jako v jedničce kdy většinu tvoří závody, ale nechybí ani režim eliminace nebo časovka, ve kterých máte možnost si osahat vozy z vyšší kategorie. Zůstal také drift, pravděpodobně se vzrůstající popularitou tohoto motoristického sportu zejména v USA a Japonsku. Takže opět vás čeká jiný jízdní model, ale stále bude pro většinu z vás těžce ovladatelný. Naštěstí není nutné odjet vše a pro postup dále do vyšších kategorií je většinou nutné jen dojet nějakou sérii závodů. Další kategorií závodů kromě driftu jsou závody s historickými vozy nebo americkými „muscle cars“.

Shift 2 sice nenabízí přehršel vozidel, leč narozdíl od konkurence jsou všechny modely precizně vymodelovány včetně jejich interiérů, jako tomu bylo v prvním díle. Milovníky zmíněných historických vozů potěší BMW M3 E30 či Lancia Delta Integrale a naopak příznivce hi-tech Buggati Veyron nebo Lexus LFA. Když jsme u těch vozidel, tak pozitivně hodnotím postupný nákup nových lepších dílů a ve finále přestavbu na závodní speciál, díky čemuž můžete s vaším oblíbeným autem přejít až do nejvyšší výkonové kategorie. Pokud si povypínáte všechny asistenty je jízdní model na slušné úrovni a dobře zpracované je také poškození vozu. Jinak platí, že počítač za vás bude brzdit i zatáčet a auto můžete otočit přes střechu kolikrát chcete a stále pojede. Holt autoři se stále nerozhodli co chtějí a arkádová vložka Need for Speed stále zůstala.

Na druhou stranu v té realističtější části zůstala roztřesená kamera při nárazu, rozmazávání okolí ve vysokých rychlostech a podobné serepetičky. Novým, zajímavým, prvkem je pohled jakoby z očí jezdce, kdy kolem obrazovky vidíte helmu a navíc se kamera natáčí do stran, jak na jezdce působí fyzikální síly. Slovo jakoby jsem použil záměrně, jelikož se jedná spíše o pohled ze zadní části hlavy a ačkoli sice vidíte o něco větší prostor kolem sebe, stejně raději zůstanete u klasického statického pohledu z kabiny.

Zajímavým prvkem a zpestřením jsou závody při západu slunce a v noci. Ty tak představují výzvu a prověří vaši znalost okruhu, protože při jízdě proti slunci vidíte kulový a v noci nevidíte pomalu dál než na špičku vlastního nosu. Navíc při nočních závodech vás může oslnit ve zpětném zrcátku za vámi jedoucí závodník nebo výloha proti vám, pokud se jedná o městský okruh.

Stejně jako v prvním díle jsou soupeři agresivní a někteří, kdy mají tu příležitost, tak vás nemilosrdně vytlačí z dráhy. Na druhou stranu to nejsou tanky, které jedou po jedné stopě jako v GT5 a lze je férověji, ale klidně i prasácky předjet. AI totiž doznala změn a umí přibrzdit a případně se vyhnout. Samozřejmě to závisí od jednotlivých závodníků, protože každý má svůj jízdní styl a úroveň agresivity.

Chybky, vady…

Otravné jsou stále stejné animace před startem závodu, které jsou přeskákat ale pouze u závodů, nikoli už u časovek a eliminace. Pobaví týpek na boxové zídce, který na vás zařve do mikrofonu ať jedete a nakonci, na kolikátém místě jste skončili, ale za celou dobu nic. Další zbytečnou vložkou jsou videa s několika protagonisty ať již driftu, kteří se vás snaží poučovat o závodění a kromě zviditelnění těchto nám neznámých postav jsou úplně zbytečné.

Hudba je jako ostatně u jakékoli jiné závodní hry tragická, ale ta stejně nikoho nezajímá a každý si ji vypne, aby se mohl zaposlouchat do libých zvuků osmiválců a dvanáctiválců. Ostatně zvuková stránka byla jedna z předností již předchozího dílu.

Bohužel stejně divné, leč na první pohled jiné, zůstalo také menu. Na druhou stranu potěší alespoň detaily, kdy například před spuštěním samotného závodu je možné přejít do garáže a vybrat jiné či vylepšit stávající auto bez nutnosti se proklikávat do hlavního menu, následně do garáže a poté zase zpátky do závodu.

Několik výtek bych měl také k PlayStation 3 verzi. Na některých okruzích v určitých místech dochází k výraznému propadu framefrate, zejména při sjezdu do druhé části okruhu Zolder a často se mi také stávalo, že při nahrávání závodu konzole zatuhla.

Resumé

Na druhém Shiftu je znát posun od prvního dílu, ale stále se autoři nerozhodli zda to bude arkáda nebo simulace a zůstává tak někde na půl cesty, i když má blíže k simulaci. Ovšem pokud vlastníte první díl, tak musíte zvážit investici, jelikož zas takový přehršel změn nenabízí. V opačném případě není moc nad čím váhat, jelikož na PC nic podobného neseženete. V případě konzolí záleží, zda jste hardcore příznivci simulace nebo spíše arkádověji založeni. Pokud byste trochu toho okruhového závodění nebo jste sice hardcore fanoušci simulace, ale zároveň vás nudí sterilita konkurence, určitě po Shiftu 2 sáhněte ať již na PlayStation 3 nebo XBOX 360.

Stále věřím, že se jednoho dne dočkám opět simulátoru, se vším všudy a perfektní grafikou, ideálně remake GTR. V současné době každý titul nabízí od každého trochu a každému něco schází. Na druhou stranu se obávám, že do toho žádný vývojář a už vůbec ne vydavatel nepůjde, protože by to zřejmě neoslovilo casual publikum. Ale proč F1 2010 slavila takový úspěch? Způsobilo to osm let čekání nebo právě nabídnutí kvalita?

Související články

• Need for Speed: Shift 2 Unleashed – preview
• NFS: Hot Pursuit – arkádové poježdění s/za policajty