Recenze: L.A. Noire – zahrajte si na detektiva a v češtině

Sledujete rádi CSI, svérázného poručíka Columba či Malého pitavala z velkého města a chtěli byste se vžít do jejich role? Několik počinů na téma CSI tu již bylo, ale stály za starou bačkoru. O loňských prázdninách dorazil na konzole L.A. Noire a nedávno také pro PC včetně všech DLC od studia Team Bondi, které by situaci v tomto herním segmentu mělo změnit. Jak se jim to povedlo?

V detektivce L.A Noire se zhostíte role Cola Phelpse, válečného veterána z druhé světové války. Svým mladým důvtipem, revolučními myšlenkami a jiným pohledem na detektivní práci budete zpočátku někomu pro smích, ale výsledky se brzy dostaví. Z řadového policisty se postupně dostanete skrz oddělení vražd až mravnostní. Ovšem několikrát narazíte na vyšší zájmy a nic s tím bohužel nezmůžete, podobně jako ve skutečném světě. Přeci jen jde o čtyřicátá léta minulého století, takže nečekejte žádné otisky prstů, sběr DNA a podobné moderní záležitosti, ale jen čistě tvrdou detektivní práci.

To by dosud nebylo samo osobě nic extra zajímavého, detektivní GTA zasazené do doby první Mafie +- 10 let. Předností L.A. Noire jsou propracované obličeje postav. Právě na sledování výrazů podezřelých stojí je postavená celá hratelnost.

Případy

Kompletní PC L.A. Norie verze včetně všech DLC (Nicholson Electroplating, Reefer Madness, The Consul’s Car, The Naked City, A Slip of the Tongue) nabízí 21 rozdílných a zajímavých případů zahrnující nejen žhářství a pojišťovací podvody, ale nechybí ani sériový vrah. Vyřešení jednoho případu vám v závislosti na způsobu dopravy na místa činu, vašeho důvtipu a rychlosti získání důkazů potrvá zhruba hodinu.

Jak již jsem naznačil v úvodu, nejdříve začínáte jako řadový policista, takže také z počátku řešíte „triviální“ případy. Postupem času, jak rostete, jsou případy zajímavější, ale také komplikovanější a jejich úspěšné vyřešení dát více práce. Abych navázal na Motion Capture, postupem času nejsou již někteří podezřelí tolik průhlední a těžko se jim něco dokazuje. Nezřídka budete mít ve výslechových místnostech plno a bude jen na vás, koho pošlete za mříže.

Samotné výslechy probíhají způsobem, že v rozhovoru máte na výběr ze tří možností. Pokud vyberete správnou možnost, získáte z vysclýchané osoby informace, v opačném případě nikoli. Občas je to trochu neurčité a nevíte jak Cole odpoví, ale obecně se lze řídit následujícím vzorcem: Pokud na odpovědi nesledáváte nic podezřelého, dejte PRAVDA(TRUTH). Pokud se vám na odpovědi něco nezdá, ale nemáte žádný důkaz (pouze vlastní instinkt), zkuste vyhrožovat (DOUBTH). V případě, že máte jasný důkaz, který následně vyberete ze seznamu, vyberte možnost LEŽ (LIE).

Dobrým pomocníkem při hledání důkazů je změna hudby, podle které poznáte, zda jste úplně mimo nebo jestli se blížíte k důkazu. Ve chvíli kdy si nevíte rady a říkáte si „co teď?“, stačí přijít k parťákovi a zeptat se jej. Pokud budete úplně v koncích, například nemůžete najít klíčový důkaz nebo potřebujete poradit při výslechu, můžete proměnit získané zkušenostní body na radu, která vám pomůže posunout se v případu dále.

Dále je tu 40 vedlejších misí, resp. pouličních případů. Jejich průběh je přímočarý, po příjezdu na místo se se zločincem poperete nebo jej zastřelíte. Sice je to stereotyp, ale na druhou stranu trocha akce mezi výslechy a prohlížením místa činu nezaškodí.

Zlatý Steam

L.A.Noire ve spojení s Rockstar Social Clubem je exemplární příklad toho, proč mám nejen já rád Steam. V případě Steamu neřešíte žádné aktualizace, prostě jen spustíte hru a hrajete. To tady bohužel neplatí. S aktualizacemi si užijete trable ve stylu let dávno minulých, kdy po nainstalování aktualizace se již hra nespustí a musíte ručně vymazávat soubory. Když už spustíte hru a přihlásíte se do RSC, musíte dále vydržet a sledovat jak hra kontroluje aktualizace, kontroluje uložené pozice a tak dále. Prostě otrava.

Pro úplnost dodávám, že jsem měl k dispozici krabicovou verzi a nemám informace o tom, jak to vypadá s digitální verzí na Steamu.

Konzolovka jak vyšitá

Kořeny GTA, Rockstars a konzolí se v PC verzi L.A. Noire nezapřou. Prapodivný jízdní model, nefunkční antialising, zámek na 30fps a objekty vykreslující se téměř před vámi, s tím vším se budete muset smířit. Pokud nebudete jezdit po městě osobně, ale budete využívat možnosti odvozu parťákem, nebude to tak hrozné.

Uměla inteligence ostatních řidičů se totiž pohybuje na úrovni absolutní nuly a pokud nechcete přjít o své duševní zdraví, rádi budete v maximální možné míře využívat možnosti nechat se odvézt. Ostatní účastníci tamního silnčního provozu zastavují z ničeho nic na fleku, když jedete ve vedlejším pruhu vedle nich, tak do vás nabourají a to už vůbec nehovořím o faktu, že absolutně ignorují policejní sirény. Občas narazíte dokonce na situace, kdy někteří jedinci jezdí pozadu. Při pohledu na všudypřítomné billboardy „Drive safety“, je to k pláči.

Na jízdu po virtuálním Los Angeles musíte mít pořádné nervy, jelikož je to ještě větší odvaz nežna českých silnicích. Navíc kdybyste měli jezdit podle pravidel vy osobně, zůstanete stát na každém druhém semaforu a nikam nedojedete.

Menu je také odstrašující příklad, jak by rozhodně vypadat nemělo. Tmavý text na černobílé cihlové zdi v temné uličce je to něco tak skvělého, že ve spojitosti s nevýrazným hoverem netušíte, jakou položku máte vybranou a slyšíte jen zvuky při přepínání mezi nimi.

Dalš věcí, která mě iritovala, byla mapa. Její zpracování je pěkné a GPS také funguje, o tom žádná. Mapu vyvoláte klasickým stiskem klávesy M a čekali byste, že stiskem například Esc, mapu vypnete a jste zpět ve hře. Omyl, při vypnutí mapy se dostanete do menu a z něj musíte opět ještě jednou vyskočit, abyste byli zpět ve hře.

Podivné jsou pěstní souboje, kdy z počátku mačkáte tlačítka jak blázniví a v podstatě se nic neděje. Ani v závěru hry jsem si nebyl v pěstních soubojích jist a musím konstatovat, že souboje v Mafii 2 byly rozhodně mnohem propracovanější.

Na druhou stranu, nároky na hardware jsou vskutku přívětivé, ještě aby ne, když je to postavené na obstarožním DX9 enginu. Postačí vám solidní dvoujádro, Radeon HD 3000, trochu RAM a 16 GB volné místa na disku.

Celkový nádech L.A. Noire je filmový, což dokládá filmové orámování černými pruhy. Nechybí tedy ani tolik rozšířené flashbacky z doby, kdy byl Cole a jeho přátelé na ve válce. Pochvalu si zaslouží soundtrack, který je tak chytlavý a povedený, že jej ani nevnímáte a splývá s hrou, tak to má být. Jen v souvislosti s filmovostí zamrzí skutečnost, že nelze cutscény přeskočit, což byste ocenili zejména ve chvíli, kdy danou část opakujete například v případě pěstních soubojů.

Resumé

Nebýt konzolového portu a několika dalších drobností, zasloužil by si L.A. Noire dle očekávání plný počet, ale takhle jsem na rozpacích. Po dlouhém uvažování hodnotím PC verz osmičkou, konzolisté, přihoďte si bodík. Pokud překousnete výše zmíněné vlastnosti hry způsobené portem z konzolí, dostanete vcelku nadstandardní herní zážitek s pořádně velkou hrací dobou. Za cenu necelých 600 Kč pro PC včetně češtiny, není nad čím váhat.

Stáhnout češtinu pro L.A. Noire

Souhrnné hodnocení

Hodnotil

Buchtič

Hodnoceno dne

2012-01-20

Produkt

L.A. Noire

Hodnocení

4

Název aplikace

L.A. Noire

Název aplikace

Windows

Software Category

Hry