Buchtič blog

Po úspěšném prvním díle arkádového létání nám Ubisoft na podzim naservíroval pokračování. Konzolisté měli tu čest již v září, pcčkáři museli počkat do listopadu. Pokračování přináší poutavější a především celosvětový příběh. Do boje proti teroristům s ukradenými jadernými hlavicemi se tak pouštíte v roli amerického, britského a ruského pilota. Dočkali jsme se nových herních prvků, opravení chyb a jak je na tom nová DRM ochrana Ubisoftu?

Potkáme se také se starým známým, Davidem Crenshawen, za kterého jste hráli v jedničce. Tady v jeho kůži zažijete na začátku kampaně sestřelení a poté již bude jen rozdávat rozkazy ze země.

Oproti jedničce to již tak nejsou náhodné mise, které na sebe nenavazují. Například v jedné misi si označíte cíle pomocí UAV a v následující je zbombardujete. Z těch zajímavějších kousků se podíváte také do kokpitu AC-130, kde budete obdobně jako v Call of Duty: Modern Warfare krýt speciální jednotku při záchranné operaci.

Začátek kampaně se nese v pomalejším tempu, abyste jste se rozkoukali a sžili s ovládáním, viz. předchozí odstavec. Postupem času začne přituhovat a mise naberou spád. Když bych to měl srovnat s jedničkou, tak se nabízí jedině poslední mise v Riu de Janeiru. Likvidovat pozemní cíle a zároveň se bránit přilétajícím Migům či Suchojům již dá celkem zabrat, obzvláště když na vás létají rakety ze všech stran. Párkrát restartujete na checkpoint a poté již přijdete na nejideálnější postup a najednou vám mise nepřijde tak těžká. Pokud se vám dlouho nedaří, tak vám hra automaticky nabídne přepnutí na nižší obtížnost.

Pokud hrajete na vyšší obtížnost, pravděpodobně se vám několikrát stane, že vám dojde munice. Buď se můžete vrátit na letiště, kde vám po přistání bude doplněna, nebo se nechat sestřelit a pokračovat s plnou výzbrojí od posledního checkpointu. Je to sice nereálné, ale je to rozhodně plus.

Opět ta AI

Jenže ono by úplně stačilo, kdyby vaši spolubojovníci oplývali alespoň nějakou umělou inteligencí, protože již totiž nejste vůdcem letky, nemůžete rozdávat úkoly a je to horší jak v jedničce. Když vidíte, jak jich 5 letí za nepřátelským letounem a nikdo z nich ho není schopen sestřelit, tak si říkáte, že je něco špatně a přestává vás to bavit. Takže jste na celou misi sám. Alespoň, že vaši parťáci v letce jsou nezničitelní a zvládnou na sebe přilákat několik protivníků, takže nemáte takové dusno.

Naopak inteligence protivníků je na vysoké úrovni. Umí se vyhnout raketám až v posledních okamžicích a obecně si počínají ve vzduchu hodně dobře. Případně když jim dochází život, tak se na vás vrhnou jako kamikaze, tj. letí přímo proti vám a střílí do vás kanónem.

Bacha na přistání

V jedničce jste byli vždy hozeni do vzduchu a cílem bylo někam doletět. Herní zážitek nově vylepšuje vzlet a přistání. Je to sice hodně zjednodušené, ale dodává to na autentičnosti. Vlastně přistání není nejjednodušší, obzvláště v noci na letadlové lodi. Kromě toho si užijete také tankování za letu.

Vylepšení doznalo také upozornění na raketu. Místo kochání se letící raketou, se nyní zobrazí miniaturní náhled z pohledu třetí osoby a zepředu, v němž vidíte, odkud na vás rakety letí a můžete tak snáze naplánovat úhybný manévr.

Zahrajete si také na slabších počítačích

Po vizuální stránce není téměř co vytknout. Impozantní scenerie doprovázené západem slunce, to musíte zažít. Jedině co pokulhává, jsou výbuchy, které jsou stejné jako v jedničce. V porovnání s texturami ve vysokém rozlišení jsou příšerné a navíc postrádají jakoukoli optimalizaci, takže často dochází k výraznému poklesu framerate, i když hra jinak běží plynule (50fps +). Tím že je použit engine z jedničky, nadále spustíte H.A.W.X. 2 také na slabších strojích či noteboocích. Podobné propady výkonu jsem zaznamenal jak na PC verzi v DX11 tak na PlayStationu 3.

Menu je zpracováno na výbornou a působí modernějším dojmem, ovšem až na výběr letadla. Již jej nevidíte v hangáru, nýbrž na pozadí, které se odvíjí od prostředí a denní doby denní doby mise. Takže se často stává, že letadlo téměř nevidíte.

Resumé

Hra nabídne dvacítku misí, které vás zabaví na přibližně deset hodin. Hrací dobu dále rozšiřuje arcade režim, ve kterém hrajete ty stejné mise, ale jste limitováni většinou jednou zbraní. Kromě toho je tu režim survival, kde se musíte ubránit čím dále většímu počtu nepřátel. Samozřejmě nechybí multiplayer, ve kterém si mj. můžete jednotlivé mise projít v kooperaci. To se hodí ve chvíli, kdy nemůžete nějakou misi udělat díky neschopnosti vašich parťáků.

Pokud máte rádi letadla a jednička vás bavila, určitě sáhněte po dvojce. Je sice arkádovější, ale o to akčnější H.A.W.X. Pokud jste zatím H.A.W.X. nehráli, a nehledáte simulaci letadel, sáhněte po něm také, pokud překousnete sestřelování atomovek (to samé jste mohli vidět také v poslední Call of Duty: Black Ops). Zamrzí jen místy špatná optimalizace a ubohá AI spolubojovníků, ale online kooperace to jistí. Doufejme, že si jsou vývojáři svých chyb vědomi a ve třetím pokračování se dočkáme jejich opravení. Tom Clancy‘s H.A.W.X. 2 je dostupný pro PC, PlayStation 3, XBOX 360 a Wii.

Na závěr ještě pár slov o protipirátské ochraně Ubisoftu. Důvody jejího nasazení jsou pochopitelné, ale realizace je slabší. Pokud vám kdykoli během mise vypadne připojení k internetu, což v českých luzích a hájích není nic neobvyklého, tak přijdete o dosavadní postup. Což potěší zejména ve chvíli, kdy jste již na konci mise. Poslední checkpoint si nezapamatuje a musíte hrát misi od začátku.