Buchtič blog o IT, PC češtinách do programů a her Buchtič blog

... je jedním z nejnavštěvovanějších tuzemských blogů zabývajících se IT a češtinami do programů a her. Pokud máte problém nejen
s počítačem pravděpodobně u mě naleznete řešení, případně si o něj napište. Zajímám se rovněž o herní průmysl a internet věcí - každý produkt pořádně prověřím. Přiblížíme si tvorbu webových prezentací a budeme cestovat po světě skrz Google Earth. »

 

NFS Shift 2Shift 2 byl mediálně prezentován jako simulace a vážný konkurent pro Forzu a Gran Turismo. Jaká je skutečnost a změnilo se něco oproti prvnímu dílu, to zjistíme v rozšířeném pohledu minulého preview.

Shift 2 se skutečně pokouší o simulaci, ale dívá se na těžký život závodníka trochu jinak, než ostatní. V podstatě veškerá jeho konkurence je silně uniformní a sterilní, kde prim tam hraje čistá stopa a ukrajování desetinek vteřin na kolo. Tyto dva aspekty jsou v Shiftu samozřejmě také důležité jako v předchozím díle, ale nově se zaměřuje také na pocity řidiče a s tím spojený adrenalin.

Začínáte klasicky s „málo výkonnými“ vozy, na nichž se naučíte okruhy a postupně se probojováváte jednotlivými výkonnostními třídami (D až A) k samotnému vrcholu, kterým jsou licencované závody FIA GT3 a GT1. Systém závodů zůstal poměrně stejný jako v jedničce kdy většinu tvoří závody, ale nechybí ani režim eliminace nebo časovka, ve kterých máte možnost si osahat vozy z vyšší kategorie. Zůstal také drift, pravděpodobně se vzrůstající popularitou tohoto motoristického sportu zejména v USA a Japonsku. Takže opět vás čeká jiný jízdní model, ale stále bude pro většinu z vás těžce ovladatelný. Naštěstí není nutné odjet vše a pro postup dále do vyšších kategorií je většinou nutné jen dojet nějakou sérii závodů. Další kategorií závodů kromě driftu jsou závody s historickými vozy nebo americkými „muscle cars“.

Shift 2 sice nenabízí přehršel vozidel, leč narozdíl od konkurence jsou všechny modely precizně vymodelovány včetně jejich interiérů, jako tomu bylo v prvním díle. Milovníky zmíněných historických vozů potěší BMW M3 E30 či Lancia Delta Integrale a naopak příznivce hi-tech Buggati Veyron nebo Lexus LFA. Když jsme u těch vozidel, tak pozitivně hodnotím postupný nákup nových lepších dílů a ve finále přestavbu na závodní speciál, díky čemuž můžete s vaším oblíbeným autem přejít až do nejvyšší výkonové kategorie. Pokud si povypínáte všechny asistenty je jízdní model na slušné úrovni a dobře zpracované je také poškození vozu. Jinak platí, že počítač za vás bude brzdit i zatáčet a auto můžete otočit přes střechu kolikrát chcete a stále pojede. Holt autoři se stále nerozhodli co chtějí a arkádová vložka Need for Speed stále zůstala.

Na druhou stranu v té realističtější části zůstala roztřesená kamera při nárazu, rozmazávání okolí ve vysokých rychlostech a podobné serepetičky. Novým, zajímavým, prvkem je pohled jakoby z očí jezdce, kdy kolem obrazovky vidíte helmu a navíc se kamera natáčí do stran, jak na jezdce působí fyzikální síly. Slovo jakoby jsem použil záměrně, jelikož se jedná spíše o pohled ze zadní části hlavy a ačkoli sice vidíte o něco větší prostor kolem sebe, stejně raději zůstanete u klasického statického pohledu z kabiny.

Zajímavým prvkem a zpestřením jsou závody při západu slunce a v noci. Ty tak představují výzvu a prověří vaši znalost okruhu, protože při jízdě proti slunci vidíte kulový a v noci nevidíte pomalu dál než na špičku vlastního nosu. Navíc při nočních závodech vás může oslnit ve zpětném zrcátku za vámi jedoucí závodník nebo výloha proti vám, pokud se jedná o městský okruh.

Stejně jako v prvním díle jsou soupeři agresivní a někteří, kdy mají tu příležitost, tak vás nemilosrdně vytlačí z dráhy. Na druhou stranu to nejsou tanky, které jedou po jedné stopě jako v GT5 a lze je férověji, ale klidně i prasácky předjet. AI totiž doznala změn a umí přibrzdit a případně se vyhnout. Samozřejmě to závisí od jednotlivých závodníků, protože každý má svůj jízdní styl a úroveň agresivity.

Chybky, vady…

Otravné jsou stále stejné animace před startem závodu, které jsou přeskákat ale pouze u závodů, nikoli už u časovek a eliminace. Pobaví týpek na boxové zídce, který na vás zařve do mikrofonu ať jedete a nakonci, na kolikátém místě jste skončili, ale za celou dobu nic. Další zbytečnou vložkou jsou videa s několika protagonisty ať již driftu, kteří se vás snaží poučovat o závodění a kromě zviditelnění těchto nám neznámých postav jsou úplně zbytečné.

Hudba je jako ostatně u jakékoli jiné závodní hry tragická, ale ta stejně nikoho nezajímá a každý si ji vypne, aby se mohl zaposlouchat do libých zvuků osmiválců a dvanáctiválců. Ostatně zvuková stránka byla jedna z předností již předchozího dílu.

Bohužel stejně divné, leč na první pohled jiné, zůstalo také menu. Na druhou stranu potěší alespoň detaily, kdy například před spuštěním samotného závodu je možné přejít do garáže a vybrat jiné či vylepšit stávající auto bez nutnosti se proklikávat do hlavního menu, následně do garáže a poté zase zpátky do závodu.

Několik výtek bych měl také k PlayStation 3 verzi. Na některých okruzích v určitých místech dochází k výraznému propadu framefrate, zejména při sjezdu do druhé části okruhu Zolder a často se mi také stávalo, že při nahrávání závodu konzole zatuhla.

Resumé

Na druhém Shiftu je znát posun od prvního dílu, ale stále se autoři nerozhodli zda to bude arkáda nebo simulace a zůstává tak někde na půl cesty, i když má blíže k simulaci. Ovšem pokud vlastníte první díl, tak musíte zvážit investici, jelikož zas takový přehršel změn nenabízí. V opačném případě není moc nad čím váhat, jelikož na PC nic podobného neseženete. V případě konzolí záleží, zda jste hardcore příznivci simulace nebo spíše arkádověji založeni. Pokud byste trochu toho okruhového závodění nebo jste sice hardcore fanoušci simulace, ale zároveň vás nudí sterilita konkurence, určitě po Shiftu 2 sáhněte ať již na PlayStation 3 nebo XBOX 360.

Stále věřím, že se jednoho dne dočkám opět simulátoru, se vším všudy a perfektní grafikou, ideálně remake GTR. V současné době každý titul nabízí od každého trochu a každému něco schází. Na druhou stranu se obávám, že do toho žádný vývojář a už vůbec ne vydavatel nepůjde, protože by to zřejmě neoslovilo casual publikum. Ale proč F1 2010 slavila takový úspěch? Způsobilo to osm let čekání nebo právě nabídnutí kvalita?

Související články

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry Recenze | Komentáře [0]

Assassins Creed: BratrstvoPůl roku od vydání konzole verze se těsného pokračování, dočkali také PC hráči. Pokud jste dosud neměli se sérií Assasin’s Creed tu čest, dříve než se pustíte do Bratrstva, doporučuji odehrát první a druhý díl. Sice se na začátku ve stručnosti dozvíte, co se stalo, ale stejně plně nepochopíte všechny vztahy a celý děj. Natož vůbec recenzi, jelikož tu nebudu zbytečně opakovat známé věci. Je to jen drobné DLC nebo Assassin’s Creed 2.5?

„My name is Desmond Miles and this is my story.“

!!!Pozor, níže uvedený text může obsahovat spoiler!!!

Bratrstvo navazuje přesně tam, kde skončil druhý díl tj. Ezio Auditore da Firenze nechal Rodriga Borgia jít, získal jablko a objevil tajnou komnatu, kde mu Minerva sdělila proroctví. Se strýčkem Mariem tak Ezio uteče z Říma a spokojeně si lebedí na svém sídle Monteriggioni. Ovšem krásnou idylku překazí útok Cesara Borgii, který naneštěstí získá jablko zpátky. Co by v roli Desmonda, se po odhalení templáři s celým týmem usídlíte právě v Monteriggioni.

Eziovi tak začíná těžká dřina. Odjíždíte do Říma, kde si postupně budete budovat spojence, verbovat další assasiny a postupně likvidujete osoby, co mají co do činění Borgiem, aby na závěr došlo na velké finále. Desmondův tým potřebuje ze vzpomínek zjistit, kde se nyní jablko nachází, pro odhalení jakýchsi chrámů.

Ve větru, na vodě, na souši

Kdybych měl Řím co do velikosti srovnat s druhým dílem, tak sloučení Florencie, Toskánska a Benátek by bylo stále málo. Tyto tři města z druhého dílu nezmiňuji náhodou, jelikož Řím je stejně jako tyto různorodý. Najdete tu centrum, bohatší i chudší čtvrtě, ale také Vatikán a především velké příměstské oblasti, kde je tu a tam nějaká ta věž a pár domečků. Ačkoli se vám na první pohled může zdát, že některé lokace jste již viděli v předchozím díle, tak to bude nejvýše tím, že se stále jedná o renesanční Itálii.

Právě s velikostí Říma se pojí několik novinek týkajících se dopravy. Po samotném centru Říma se dá poměrně rychle pohybovat pěšky, ideálně po střechách. Nově se v uličkách měst můžete promenádovat také na koni, i když dle mého názoru se tento způsob dopravy hodí na volné prostranství. Do třetice všeho dobrého, jsou tu podzemní tunely, které si odemknete jejich renovací. Jen škoda, že je nelze využívat v průběhu mise. Když jsem u té formy přepravy, samozřejmě nechybí řeka, po které se můžete plavit po gondolách nebo plavat. Poslední novinkou je padák jenž získáte v pozdější fázi od Lenonarda.

Sam Fisher hadr

Stereotyp stejných misí z prvního dílu byl výrazně eliminován již v dílu druhém a Bratrstvu nenarazíte na mise, které byly stejné. Také tato část doznala inovace a to v podobě dvou úrovní synchronizace. Pokud misi splníte tak, jak se odehrála, dosáhnete 100% v opačném případě pouze 50 %. Při neúspěchu není nutné rovnou restartovat celou misi, ale jednotlivě si je můžete vyvolat z menu Animusu. Zjistíte, že některé mise lze dohrát bez jediného zabití a jako Sam Fisher se budete plížit kolem vojáků. Tento prvek rozhodně hodnotím kladně a přináší to výzvu.

Bratrstvo nadevše

Jít sám proti přesile by bylo bláznovství a jelikož se ani dalších spoluobčanům vliv Borgiů nelíbí, můžete je naverbovat. Na mapce najdete místa, kde můžete tyto vzbouřence zachránit před dotírajícími vojáky. S postupným rozšiřováním bratrstva assasinů, se vám otevírají nové možnosti a výhody jak v běžném životě, tak především v misích. Jejich dokončení se stává snadnější, nemusíte si špinit ruce a v pozdějších fázích hry byste se bez nich neobešli. Ovšem ze začátku toho assasini moc neumí, takže je záhodné vysílat je na mise. S tím jak získávají zkušenosti, je můžete vybavit lepším brněním i zbraněmi a především nejsou tolik náchylní na smrt, protože déle vydrží.

Probuďte ekonomického ducha

Stejně jako ve druhém díle, peníze získáváte renovací a následnou investicí do obchodů na územích, které jste osvobodili od vlivu Borgiů. Kromě klasické kovárny, krejčíře, malíře a doktora, jsou tu nově koňské stáje, již zmíněné tunely a banky, kam se vám ukládají příjmy z obchodů. Zakoupit si můžete také historické památky, např. koloseum nebo nechat opravit akvadukt, který se vám bude při cestách také hodit. V poslední řadě můžete do prázdných budov usadit jednu ze tří spřízněných frakcí (kurtizány, zloděje nebo žoldnéře). To vše vám vydělává peníze a postupem času budete u sebe nosit více než v bance, protože peníze se sypou téměř samy a poměrně rychle tak budete vlastnit vše, co se dá.

Opraveny chybky

Pokud jste si na Assassin’s Creed oblíbili tu část, která dělá Assassin’s Creed tím čím je a baví vás šplhat po budovách a všech možných a nemožných římsách, nebudete rozhodně zklamáni. Ezio v mezi dobí od druhého dílu navštívil školu parkouru. Naučil se lépe nabíhat na zdi, rychleji šplhat a již nemá tendence padat ze střech. Kromě toho ho naučili nové kousky, takže bude zdolávat ještě větší a složitější překážky. Změn se dočkala také kamera, kdy se při náročnějších skocích oddálí ala Prince of Persia. Na jednu stranu je to dobře, jelikož vidíte, kam skáčete. Jenže realita je taková, že doufáte v podařený skok, protože s otočením kamery se záhadně změní směrové strany a Ezio většinou skočí úplně někam jinam. Pokaždé tak budete mít chuť hodit gamepadem případně klávesnicí o zeď.

Assassin’s Creed: Bratrstvo vás zabaví minimálně na desítky hodin a to i v případě, že půjdete jen po hlavní příběhové lince. Samozřejmostí jsou různé vedlejší úkoly, ať již budete pomáhat starému známému Leonardu da Vinci, prohledávat jeskyně nebo pomáhat nebohým spoluobčanům. Při nejmenším získáte jejich splněním peníze, případě nějaké to další vybavení, které se vám bude hodit, ale také nepřítele zbavíte výhody. Co se týče Leonardových vynálezů, zkusíte si kulomet, bombardér a dokonce tank. Dočkáte se také flashbacků do dob, kdy byl Ezio ještě mladý hoch, žil ve Florencii a sváděl dívky. Ve výsledku se lehce dostanete na herní dobu kolem 40 hodin.

Reqiescat in pace

Co se týče grafického zpracování je ještě o něco lepší než ve druhém díle, a není mu až na drobnosti co vytknout. Sice to není etalon, který by určoval směr, ale rozhodně se jedná o kvalitní konzistentní zážitek a je vidět, že se autoři snažili z původního enginu vymáčknout maximum. Na druhou stranu si Assasin’s Creed: Bratrstvo zahrajete i na podprůměrných strojích.

Pokud jste skalními fanoušky univerza Assasin’s Creed, jistě vás chytne poslední novinka. Tou je multiplayer, ale v žádném případně nečekejte ani vzdáleně CoD. Naopak každodenní práci assasinů okořeněný tím, že kromě lovce jste zároveň lovnou zvěří. V případě, že jste se vyžívali v soubojích a výše zmíněný stealth postup je vám jedno a na 100% synchronizaci kašlete, si budete užívat nová komba. Pochválit musím také perfektní českou lokalizaci od Playmana a jen párkrát jsem narazil na nepřesnosti, případně gramatické chybky.

Berte všemi deseti

Pokud by autoři nacpali náplň Bratrstva do druhého dílu, stal by se z toho neuvěřitelný celek, že by jej někteří ani nedohráli. Dalo by se říci, že Bratrstvo je Assasin’s Creed 2.5 a třetí závěrečný díl s uzavřením celého příběhu se na konzole vyvalí zřejmě již letos, tedy na PC příští rok.

Jak mě druhý díl zklamal závěrečným koridorem v Římě, tak s Bratrstvem mu to odpouští, ačkoli jeho závěr v podání Ezia, kdy zavraždíte Cesara má blízko ke koridoru a je vystřižen spíše ze soudku akčních FPS. Ale především závěr, kdy Desmond v současnosti objeví jablko, vám nedá spát a budete netrpělivě hltat veškeré informace o třetím dílu. Bratrstvo si právoplatně zaslouží deset bodů a jedná se o titul, který nesmí ve vaší sbírce chybět, resp. v ní nesmí chybět ani předchozí díly. Proto AC: Bratrstvo kupujte na PC, PS3, XBOX 360 a získejte bonusy. V případě PC verze získáte automaticky DLC The Da Vinci Disappearance, kde v několika misích a logických hříčkách pátráte po uneseném Leonardovi, které je konzolích placené.

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry | Komentáře [4]

Grafické stránce jsem věnoval samostatnou část recenze, kde jsme si ukázali, že Crysis 2 vypadá bídně a dnes se podíváme na Crysis celkově. Má na to stát se hrou roku, za kterou ji někteří považují nebo právě naopak?

Děj silně připomíná Spielbergovu Válku světů. Zemi zpustošily přírodní katastrofy, navíc tu řádí neznámý virus a do toho se na Zemi vrhnou mimozemšťani. V blízké budoucnosti, v roce 2023, se zhostíte role Alcatraze, člena týmu mariňáků, který byl vyslán na záchrannou operaci pro vědce jménem Gould (pozor, neplést s goauldem J). Jenže jste napadeni, řeka vás vyplaví na břeh a jelikož jste jako jediní jakžtakž živí, zachrání vás starý známý Prorok. Ten byl nakažen a vy jste tak jeho jedinou nadějí. Ve chvíli, kdy se probudíte, již máte na sobě oblek a začíná boj o život.

Začínáte postupně objevovat možnosti obleku, čelíte jednotkám CryNetu, které vás chtějí dostat a jdete zachránit Goulda. Poté se to celé zvrtne, spadnete do léčky, pak se to opět zvrtne a najednou již bojujete po boku vojáků CryNetu, které vás chtěli ještě před chvílí a ke konci se spojíte s mariňáky a bojujete společně proti mimozemšťanům. Holt jste jejich nadějí na vyhlazení mimozemšťanů. Příběhově není Crysis 2 špatný, ale postupně se to celé zamotává a je to spíše na škodu, jelikož se v tom začnete ztrácet.

S přenesením příběhu do městské džungle polorozpadlého New Yorku se pojí inklinace k poměrně výraznému koridoru oproti otevřenému ostrovu z prvního dílu. Na druhou stranu to není koridor o šířce dvou metrů a máte několik možností jak dosáhnout kýženého cíle. Pokud si nebudete vědět rady kam dále, můžete si vyvolat taktický pohled, kde se zvýrazní právě zmíněné taktické možnosti, ale také dojde ke zvýraznění beden s municí.

Nanoblek 2.0

Nano oblek druhé generace je nejen modernější a disponuje větší výdrží, ale můžete jej také vylepšovat pomocí nanokatalyzátorů z padlých mimozemšťanů. Vylepšení se dělí 4 kategorie a v každé můžete používat nejvýše jednu. Lze tak aktivovat tišší krok, menší spotřebu energie, vidění do budoucnosti (jako, že vidíte dráhy střel předtím, než doletí) atd. Ovšem tato část trpí závažným bugem a to, že při ukončení hry nasbírané nanokatalyzátory zmizí a začínáte od nuly. Takže jsem neodemknul všechny možnosti, ale údajně by toto měl opravovat patch 1.2. Každopádně pozitivně hodnotím nápad, ovládat možnosti obleku z klávesnice (shift pro běh, E pro neviditelnost atd.) místo otravného vyvolávání kontextové nabídky stiskem kolečka, i když tato možnost nadále zůstává.

Když jsem u těch zbraní, výběr je slušný a zajisté si každý najde takovou, která mu sedne dle jeho hracího stylu. Každopádně s sebou můžete tahat dvě + Jaw a granáty. Munice je všude dost a bedny se válí na každém rohu. Stejně jako oblek, můžete upravovat také jednotlivé zbraně. Změnit si lze tak zaměřovač, nainstalovat rozšířený zásobník nebo granátomet. Tu a tam se u barikády nebo na vozidlech objeví kulomet, který můžete bud využít jako stacionární nebo si jej můžete vzít na cestu. V jedné misi se zhostíte obrněného vozidla se střílnou a v té chvíli se stanete takřka nepřemožitelnými.

Po dlouhé době se Crysis 2 zařadil mezi ty, u kterých jsem musel otevřít návod. V misi „Laboratorní krysa“ jsem se zasekl, jelikož jsem nikde nemohl nalézt něco na zničení vrtulníku. Problém byl v tom, že jsem všechny příslušníky CryNetu zlikvidoval již na střeše, čímž se neslanili a nemohl jsem od nich Jaw sebrat. Každý člen útočné jednotky běžně s sebou nosí Jaw, že?

Ukládáme automaticky

Změnil se systém ukládání. Již nemůžete rychle ukládat, kdy to uznáte za vhodné, ba co hůř, nemůžete ukládat vůbec. Hra se tu a tam na checkpointech uloží sama, ale ty nejsou zrovna vhodně rozmístěny. Představuje to sice větší výzvu, ale komu by se chtělo opakovat velký kus několikrát dokola. Nanooblek 2.0 toho sice vydrží mnohem více, ale stejně je lepší jít na jistotu.

Celkově vám dohrání Crysis 2 zabere něco kolem devíti hodin, přičemž místy se opravdu řádně zapotíte, obzvláště při likvidaci soniců (nezaměňovat se Sonicem, nýbrž se jedná se o sonického mimozemšťana).

Resumé

Crysis 2 je podle mě nejrozporuplnější hra letošní roku ne-li několika posledních let. Příběhově na úrovni, singleplayer vydrží dlouho a také je tu multiplayer. Potěší AI na vysoké úrovni, jak u lidí, tak mimozemšťanů a špičkový hudební doprovod od Hanse Zimmera. Ovšem nemožnost ukládat, která mě v tomto případně na hodně místech iritovala a především ubohé grafické zpracování, u mě výrazně sráží hodnocení a působí dojmem, že je to čistý port z konzole (PS3, XBOX 360) bez špetky zájmu o PC platformu. Suma sumárum, momentálně nemohu dát Crysis 2 víc než lepší šestku. Uvidíme, co přinesou další patche a obzvláště nakonec potvrzená dodatečná implementace DirectX 11. Pokud jste konzolisté, přihoďte si bodík.

Grafické stránce jsem věnoval samostatnou část recenze, takže pokud vás zajímá, čtěte.

Crysis 2: 6 z 10

Související články

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry | Komentáře [1]

Jsou to čtyři roky, co vyšel první Crysis a v té době přinesl neuvěřitelnou grafiku, které nedosahují ani současné tituly. Ovšem daní za úchvatnou podívanou byly krvavé nároky na hardware a pořádně si jej užijete v podstatě až na dnešním hardwaru. Čekali jste na další technologický skvost nad, kterým budete slintat, a pořádně protáhne všechny obvody vašeho stroje? + galerie a videa

Pokud jste nesledovali dřívější zpravodajství a odpověděli jste ano, tak budete rozhodně zklamáni. Aby bylo na úvod jasno, v žádném případě nechci tvrdit, že Crysis 2 jako takový je špatný a více se dozvíte v druhé části recenze, ale grafická stránka si zaslouží pozornost.

První Crysis dnes stále vypadá impozantně a v podstatě jej nikdo nedohonil, natož překonal. Určitě si vzpomínáte, na obrázek poznej co je realita a slintali jste stejně jako já v té době nad každým vypuštěným screenshotem. Nyní můžeme slintat nad ukázky CryEnginu 3, jenže to je celé. Crysis 2 s ním má nejvýše společné logo při spuštění hry. Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a řeknu to narovinu. Po grafické stránce je Crysis 2 mnohem horší než Crysis 1 a také než současná konkurence.

Screenshoty

Crysis 2 - mrakodrap

Při pohledu na mrakodrapy navozuje druhý Crysis dobrým dojmem

Crysis 2 - voda

Voda se také podařila

Crysis 2 se všechno snaží dohnat nasvícením, a při velké vzdálenosti to v exteriérech funguje, ale jinak by musel být člověk slepý, aby si nevšiml těch ubohých textur, které jsou na úrovni deset let starých titulů.

Crysis 2 - interiér

Crysis 2 - plakát

Crysis 2 - kotouč

Také máte na svém autě takového kotouče?

Crysis 2 - voják

Obličej za jedna, ale co ten ohoz?

Crysis 2 - voják

Místy to najednou jde, a na Crysis 2 se dá koukat.

Crysis 2 - interiér

Crysis 2 - operace

Crysis 2 - armatura

Ale vzápětí opět padnete do kolen.

Crysis 2 - půda

Crysis 2 - exteriér

Jsem jediný komu se na těchto screenshotech zdá něco podivného nebo to recenzenti přehlížejí a případně hrají na konzoli? Konzolovou verzi (PlayStation 3) jsem zkoušel také a stejně se nemohu ubránit dojmu, že to není také žádný zázrak a Killzone 3 vypadá lépe.

Extrémní detaily kam se podíváš

Pokud jste to náhodou nepoznali, jedná se o nejvyšší detaily, resp. označené jako extrém. Ostatně možnosti grafického nastavení víc než jednu položku nenabízejí. Při pohledu na mizerné grafické zpracování je s podivem, že je druhý Crysis přehnaně náročný. Na „extrémní“ grafiku vám poběží skoro stejně jako první Crysis, který ovšem vypadá o několik tříd lépe a nabízí mj. zničitelné prostředí.

Prostě mi nejde do hlavy, proč by mělo být pokračování nějaké hry a obzvláště graficky exkluzivní pecky mnohokrát horší. Kdyby to bylo jiná hra nebo byl grafický zážitek konsistentní, tak nebudu snad nic namítat. Jenže když na jedné straně se vám hra snaží navodit pozitivní dojem, který je vzápětí odkopnut do pekel jen při pohledu na odpadkový koš, tak je prostě něco špatně. Místo údivu si totiž budete neustále opakovat: „wtf, tohle je současná hra?“ Snad se dočkáme vydání HD textur a při troše štěstí dříve slibovaného, nyní možná zrušeného DirectX 11 patche.

PC hráčům nezbývá nic jiného, než fandit švédským klukům z DICE a těšit se na Battlefield 3, který je primárně vyvíjen pro PC s nativní podporou DirectX 11 a doufat, že po několika letech stagnace se konečně grafika v PC hrách posune dále. Naopak konzolisti se mohou radovat z toho, že si mohou užít Crysis.

Videa

Na závěr ještě pár videí, kde názorně uvidíte technologickou dokonalost Crysis 2.

Dále čtěte pokračování recenze Crysis 2.

Související články

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry | Komentáře [3]

Po nedávném Killzone 3 (PS3 only) se na nás valí další titul s podporou 3D a není to nic menšího než všemi očekávaný Crysis 2. Už jej mám na svém disku a připravuji recenzi, ale připomenu čtvrteční akci v prostorách EA + fotogalerie a video

Hardwarové vybavení tentokráte obstarala nVidie, takže se skutečně hrálo na výkonných sestavách. Přítomen byl také Igor Staněk, PR manažer nVidie pro region EMEA, a ten přítomné zásoboval technickými parametry.

Největším lákadlem bylo jistě hraní na 50‘‘ plazmové televizi a pro neznalé také nabušený herní notebook AlienWare od Dellu. Technologii nVidia 3D Vision jsem měl možnost vyzkoušet již dříve a skutečně dodává hře plastičnost a vtáhne vás do hry. Což, ale nemohu tvrdit o některých 3D televizích, kde jsem viděl cokoli, jen ne 3D obraz.

Více o druhém Crysis z prostředí New Yorku v chystané recenzi a nyní fotogalerie i video z povedené akce v prostorách EA.

Fotogalerie

Na úvod nesměla chybět přednáška od Jardy Faltuse
Na úvod nesměla chybět přednáška od Jardy Faltuse
Poté již hurá k herním strojům
Poté již hurá k herním strojům
U 50'' placové televize chtěl být každý
U 50“ televize chtěl být každý
Účastníků byl tolik, že bylo nedostatek 3D brýlí
Účastníků bylo tolik, že byl nedostatek 3D brýlí
Ale nakonec se další brýle našly
Ale nakonec se další brýle našly
Crysis 2 ve 3D v akci
Crysis 2 ve 3D v akci
Crysis 2 ve 3D v akci
Vodní chlazení
AlienWare od Dellu
Detail na podsvícenou klávesnici AlienWare a 3D brýle od nVidie
3D brýle od nVidie
nVidia 3D Vision – 3D brýle a přijímač
Crysis ovládl všechny prostory EA Míra u AlienWare
Crysis ovládl všechny prostory EA – AlienWare přeci jen nenabízel s dostupnými možnostmi takovou úhlopříčku, takže jej obsadil Míra

Video

Související články

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry | Komentáře [4]

EA Sports Active 2S příchodem Wii, následně PlayStation Move a Kinectu se začínají rojit kromě různých pohybových hříček, také fitness trenažery. Proto jsem se podíval na zoubek PlayStation 3 verzi EA Sport Active 2. Je opravdu možné před televizí zhubnout?

Balení hry je na běžné poměry nevídané. Kromě hracího disku je jeho součástí USB přijímač, gumový pás sloužící jako cvičební pomůcka a 3 náramky. Jeden je na pravou ruku pro měření tepu, a další dva jsou pro snímání pohybu (na levou ruku a nohu). Při prvním spuštění vás čeká seznámení s hrou, jak si máte připnout náramky, co na sebe ideálně obléci atd. Poté si vyberete trenéra (muž/žena) a vytvoříte vlastní postavu. Základem je nastavit skutečné údaje o výšce a váze, od kterých se odvíjí intenzita cvičení. Jako bonus si můžete drobně přizpůsobit vzhled vaší postavy.

K dispozici jsou dva cvičební plány. První je tří týdenní více zaměřený na kardio a udržení fyzičky. Druhý je devíti týdenní a jedná se o intenzivní cvičební program. Na výběr máte tři úrovně cvičení – easy, medium a hard – a rozdíl je mezi nimi opravdu propastný. Liší se výběrem a náročností cviků od čehož se odvíjí množství spálených kalorií. To se pohybuje od 100 na nejlehčí až po klidně 300 na nejtěžší. Nejlehčí úroveň je nejvýše pro toho, kdo se nikdy nehýbal, takže ostatním doporučuji začít na střední. Před každým spuštěním cvičební akce se zobrazí souhrn s očekávaným množstvím spálených kalorii, informacemi na co budou dnešní cviky zaměřeny (horní partie, dolní partie nebo) a seznamem cviků. Pokud je znáte již podle názvu a uvidíte tam některý, který vám nesedne, můžete jej rovnou vyškrtnout.

Na konci každého 20 až 30-ti minutového cvičení, se zobrazí v přehledných grafech množství spálených kalorií a průběh tepové frekvence. Pokud jste hru propojili s vaším EA účtem, můžete si vaše dosavadní úspěchy prohlížet na webu easportsactive.com a sdílet s vašimi přáteli. Jinak samotné srovnávání jednotlivých týdnů lze provádět přímo ve hře a můžete tak snadno sledovat, jak si vedete. Kromě toho můžete vyplňovat také denní dotazníky. V nich se vás EASA2 ptá na spokojeaerobnost s dnešním cvičením, ale také vyplňujete informace typu, kolik hodin jste spali, případně doplníte časové údaje u další sportovních aktivit, kdy se počítá i procházka. V rámci motivace si můžete nadefinovat cíle, kterých chcete dosáhnout, např. tento týden strávím cvičením 2 hodiny a spálím přitom 600 kalorií.

Volba dnů, kdy budete cvičit je jen na vás. Před zahájením celého cvičebního plánu vyberete dny, kdy chcete cvičit. Vždy čtyři dny v týdnu máte věnovat cvičení a tři odpočinku a je úplně jedno, jak si sestavíte svůj harmonogram. V případě, že vám v daný den zrovna nebude chtít cvičit, můžete jej klidně vyměnit s jiným dnem, kdy máte naplánované volno. Pokud náhodou některý den vynecháte, je možné zpětně spustit cvičení ze zmeškaných dnů.

Aby to nebylo čistě o tvrdém cvičení, jsou tu také sportovní eventy. Kromě sjezdu na kole/skateboardu, kde jen skáčete a do kopce běžíte, je tu například ryze oddechový box nebo basketbal, kde házíte na koš. Ty jsou totiž zpravidla řazeny po náročných cvicích, takže si u nich opravdu odpočinete a vydýcháte se. Mohou být zajímavé také pro vaše ratolesti, které tak třeba donutíte k pohybu.

Sice nemohu nějak zvláště hodnotit samotné cvičební plány, ale na chvíli se pozastavím nad tím delším. Nápad intenzivního cvičebního plánu není vůbec špatný, ale horší je realizace. Ve chvíli, kdy se vám každý den neustále opakují ty samé cviky a navíc v rámci cvičení klidně čtyřikrát, tak to začne být poněkud otravné. Přitom cviků je poměrně dost, od dřepů přes běh a posilování až po aerobic. Díky dodávané gumě se jejich počet rapidně zvyšuje. Naštěstí je možné si vytvořit také vlastní cvičební plán a sestavit si jej ze cviků, které vám sednou.

Jak již jsem zmínil, pohyb je snímán pomocí dodávaných náramků. Ovšem u cviků na rozehřátí a vydýchání není monitorován, takže je jen na vás, zda se budete hýbat nebo ne. Trenér po určité době automaticky započítává, že jste cvik provedli. Ostatně je jen váš problém, když se nerozcvičíte. Jakmile přejdete do fáze ostrých cviků, již trenér na pohybu trvá. U některých cviků s gumovým pásem je to vyřešeno i graficky, a vidíte, jak si ještě máte například dřepnout. Škoda, že není ke snímání využívána PS3 eye kamera, protože takhle se vaše virtuální předloha hýbe na základě nadefinovaných pohybů, v závislosti na tom, zda jste provedli alespoň přibližný pohyb.

Občas se mi stávalo, že ať jsem se hýbal, jak jsem hýbal, nedošlo k detekci pohybu a trenér do mě neustále hučel, co mám dělat. V podstatě se to stávalo u těch stejných cviků a zřejmě problém nebyl ve hře, ale ve skutečnosti, že jsem se pohyboval v malém prostředí obývacího pokoje v panelovém domě a navíc se skleněnou stěnou.

Neodpustím si zmínku o hudebním doprovodu. Jelikož jsem rockově založený, tak mi spousta „hitovek“, které hra obsahuje, šly proti srsti. Naštěstí v nastavení si můžete vybrat jen ty kvalitnější nebo úplně nejlépe, sestavit si vlastní playlist z hudby, kterou máte v konzoli. Vzhledem k tomu, že se hra neinstaluje na pevný disk, tak často dochází k situaci, kdy po dokončení cvičení nebo před zahájením visíte na potvrzovacím dialogu, ovšem hra nereaguje, protože se stále načítá nebo přihlašuje k serveru.

EA Sports Active 2 není s cenou převyšující dva tisíce korun nejlevnější záležitostí, jenže taky se nejedná jen o nějaké nudné DVD, kde vám někdo něco předcvičuje. Naopak, vy jste svým pánem a určujete si, co chcete dělat a takového boxu se skvěle odreagujete. Kromě toho vám také poradí s jídelníčkem a dozvíte se něco málo o srdečních chorobách.

Balení EA Sports Active 2 je opravdu bohatéMá sice pár much, ale je to zajímavý koncept, který se bude díky MoveKinectu a současné uspěchané době bezpochyby rozvíjet. Ano, je možné si jít zaběhat či vyjet na kole, ale ne vždy je na to počasí a ne každý k tomu má tu příležitost, například ve velkých městech. I mě, dlouholetého odpůrce pohybu a propagátora hesla „sportem k trvalé invaliditě“ osobní trenér zaujal a vřele vám ho doporučuji. Abych nezapomněl, před televizí se dá s EA Sports Active 2 opravdu zhubnout. K dispozici je jak pro PlayStation 3, XBOX 360 a také Wii. Někdo se může obávat angličtiny, ale právě díky tomu, že vám trenér stále opakuje co máte dělat, si angličtinu osvojíte a naučíte se i počítat 🙂

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry | Komentáře [11]

Patriot Xporter XT RageZtrácíte se v té záplavě všemožných flash disků, ovšem nechce nějaký šunt, kde kopírování malého dokumentu potrvá neuvěřitelně dlouho? Pojďme se podívat na slibně vypadající Xporter XT Rage od Patriotu, který se chlubí následujícími parametry: 27MB/s čtení a 25MB/s zápis.

Design je jednoduchý, ale funkční a konektor snadno schováte posunutím části těla flash disku. Plast je tvrzený a drobet pogumovaný, takže vydrží horší zacházení, ale přejetí autem jako v případě celo-gumové konkurence zřejmě nepřežije.

Zamrzet může skutečnost, že samotný USB konektor není chráněn, takže se do něj mohou dostat nečistoty v případě, že jej budete tahat různě po kapsách. Pokud ji budete chtít tahat na klíčích, budete si muset sehnat nějaké poutko. Škvíra na to připravená je, ale na svazek klíčů ji bez něj nemáte šanci dostat.

Pokud se divíte, proč se napříč obchody liší fotografie tohoto flash disku, tak je to tím, že každý ji fotil z jiné strany. Na jedné straně je jen nápis Patriot zatímco na té druhé logo XT s uvedenou kapacitou. V ochranném těle je také zabudována červená indikační dioda, která neoslňuje. Víc toho snad není potřeba zmiňovat, jelikož důležitým kritériem je rychlost. Pojďme se tedy podívat, jak si vede ve výchozím FAT32.

Pozn. Při formátování ponechána velikost sektoru na výchozí hodnotě (tj. v případě FAT32 a NTFS 4096bajtů a exFAT 32kilobajtů).

FAT32

Patriot Xporter XT Rage - FAT32
Patriot Xporter XT Rage - FAT32

Až na rychlost zápisu to není vůbec špatné, zkusme tedy exFAT.

exFAT

Patriot Xporter XT Rage - FAT32
Patriot Xporter XT Rage - FAT32

Rychlost čtení zůstala na stejných hodnotách a o očekávaných cca 20 % vzrostla rychlost zápisu.

NTFS

Na závěr ještě pro názornost přikládám testy při naformátování do NTFS, aby bylo patrné, že NTFS není vhodný pro flash disky.

Patriot Xporter XT Rage - FAT32
Patriot Xporter XT Rage - FAT32

Rychlost čtení zůstala překvapivě stejná, ale naopak rychlost zápisu se propadla ještě pod úroveň FAT32.

Resumé

Jednoznačně se jedná o nejrychlejší USB 2.0 flash disk, který rychlostí konkuruje externím pevným diskům. S cenou kolem 400 korun v případě 8GB verze není nad čím váhat a jedná se tak o jasnou volbu.

Související recenze USB flash disků

Martin Buchta | Kategorie: Recenze | Komentáře [0]

HomefrontSeverní a Jižní Korea se spojila v jednu, dochází nerostné bohatství. Píše se rok 2025, Spojená Korea vyřadila EMP výbojem USA a zahájila invazi. Vy jste válečný pilot a dva roky poté vás při odvodu zachrání odbojáři a vydáte se společně na cestu, která povede k záchraně své milované vlasti. Takový je v kostce děj nové očekávané akční first person akce. Má na to stát se úspěšnějším než zaběhnutá konkurence v podobě Call of Duty?

Hned na úvod zmíním fakt, že ani sami autoři nezastírají, že se inspirovali nejen u konkurenčního Call of Duty. Někdo to sice může nazvat za vykradení několika stávajících her, ale kolik jste v poslední době viděli originálních her? Pravdou je, že Homefront v podstatě nepřináší nic nového, ale to co dělá, dělá zatraceně dobře. To je právě ten důvod, proč byste ho neměli minout.

Ovšem s Call of Duty má Homefront společného asi tolik, jako Michael Schumacher a Tomáš Enge. Tím společným prvkem je oblíbená válečná tématika, ale příběhově (mimochodem, CoD mělo někdy nějaký příběh?) má blízko k Half-Life 2. Okupace USA Korejci je podána hodně surovým dojmem, takže již od prvních chvil, kdy si pro vás přijdou do bytu a odvlečou do autobusu, následně všude kolem vidíte polorozpadlé domy a Korejce jak bez zábran vraždící civilisty i před malým děckem, vám hra ukazuje, kdo je tu ten špatný.

Nemá cenu tady popisovat celý příběh, protože ten si musí zažít každý sám. Zmíněný pocit beznaděje v očích obyčejných lidí a naopak chuť a odhodlání odbojářů bojovat za svou vlast a nakopat těm šikmookým zmr… pr… Na scénáři se podílel John Milius (film Apokalypsa nebo Rudý úsvit) a celou atmosféru podbarvuje povedený soundtrack.

Inteligence AI je poměrně na vysoké úrovni a jen výjimečně narazíte na někoho, kdo se zaseknul nebo stojí vedle, ale nezabije vás. Vaši parťáci také oplývají inteligencí, ovšem tím, že jsou oproti vám imunní vůči granátům, tak před nimi neutíkají. Proto jsem se občas divil, jak to, že jsem umřel. Granáty v Homefrontu na rozdíl od jiných her lítají hodně často a taky na rozdíl od jiných her, je má význam používat, jelikož skutečně způsobují škody. S tím souvisí skutečnost, že je nutné se krýt a sledovat okolí, kdo a odkud na vás střílí, jinak brzy padnete k zemi. Jak to tak u partyzánů bývá, munice je nedostatek a proto budete neustále střídat zbraně a obcházet všechny padlé vojáky. Párkrát dostanete příležitost ovládat Goliáše (robotické obrněné vozidlo) a jednu celou kapitolu strávíte pilotováním vrtulníku.

Grafika a náročnost

Co se týče grafického zpracování tak není to top dnešní doby, ale v každém případě je lepší než Call of Duty, které běží již několik let stále na tom stejném enginu. Ovšem animace postav a obličeje jsou detailní a při pohledu na Riannu (nejen vizuálně, ale i chováním) se vám vybaví Alyx z Half-Life 2. Jediné co zamrzí je statická obloha, která vůči povedenému okolí vypadá o třídu hůře. Na druhou stranu potěší fakt, že hru spustíte bez nějakých větších problémů i na starších sestavách. Pro rozjetí vám postačí C2D 2.4 na GHz, 2GB paměti, AMD Radeon 1900 a spíše překvapí potřebné místo na pevném disku. Homefront totiž zabírá téměř 10 GB.

České titulky

Pochválit musím kvalitní českou lokalizaci v podobě titulků, za kterou stojí Comgad. Jediné co bych vytknul, je volba fontu, která je odlišná od toho originálního, který zřejmě nepodporuje českou diakritiku. Titulky jsou totiž všechny velkými písmeny (CAPS LOCKEM) a některé písmena jsou si tak hodně podobná.

Ach, ta hrací doba

Největší slabinou Homefrontu je neuvěřitelně krátká doba. Sedm kapitol projdete na střední obtížnost za mizerné čtyři hodiny. Navíc se nemohu se ubránit dojmu, že Homefront končí těsně před velkým finále a to nejlepší, pokud hra bude mít úspěch a THQ studio Kaos nezavře, si na nás tvůrci chystají do dalšího pokračování.

Dále je tu multiplayer, který jistě zabaví spoustu hráčů. Kromě standardních režimů jako je Team Deatmatch či Ground Control, nabízí navíc mód Bojový velitel. V kostce jde o to, že hra vám automaticky napráší přibližnou polohu nejlepšího hráče. Když je někdo první, tak je určitě třída a nebude s tím mít problém 🙂

Resumé

Hrací doba je sice bídná, ale za to si jej s chutí zahrajete znovu, právě kvůli té atmosféře. A navíc je tu multiplayer, který určitě spoustu hráčů chytne. Homefront sice nepřináší nic nového, ale zavedené principy fungují víc než dobře a osobně jej řadím výše, než ten stále dokola recyklovaný balast v podobě Call of Duty.

Držím Homefrontu palce, ať se prodá dostatek kusů, protože tato série má co nabídnout. PC hráče může potěšit fakt, že se Homefront neprodává za plnou cenu jako ostatní tituly. Homefront za to stojí, a proto kupujte na PC, PlayStation 3 či XBOX 360. Nebýt té zatraceně krátké kampaně, tak by si Homefront zasloužil nejméně o jeden stupeň lepší hodnocení, ale takhle jen sedm.

Martin Buchta | Kategorie: Počítačové hry | Komentáře [0]