$theTitle=wp_title(" - ", false); if($theTitle != "") { ?>
... je jedním z nejnavštěvovanějších tuzemských blogů zabývajících se IT a češtinami do programů a her. Pokud máte problém nejen
s počítačem pravděpodobně u mě naleznete řešení, případně si o něj napište. Zajímám se rovněž o herní průmysl a internet věcí - každý produkt pořádně prověřím. Přiblížíme si tvorbu webových prezentací a budeme cestovat po světě skrz Google Earth.
» Více informací
Píše se rok 2069, státní zřízení tak je známe dnes, již neexistují. Celý svět s více jak 15 miliardami obyvatel ovládají mocné korporace neboli syndikáty a lidé jsou vybaveni elektronickými čipy. Jak již to tak bývá, ten kdo má moc se z ní časem pomátne a tak mezi sebou bojují hned tři syndikáty. V roli Milese Kila agenta jednoho ze syndikátů (EuroCorpu) jste dostali nejnovější generaci čipu Dart a vyrážíte do boje proti ostatním v duchu vytvoření absolutní vlády. „I am a weapon, command me.“
Čip Dart 6 je skutečně hi-tech záležitost, jelikož s ním můžete ovládat pouze pomocí mysli veškerou elektroniku. Pokud po vás zrovna kupříkladu střílí vrtulník, není nic snadnějšího než jej vyřadit z provozu. Další vymožeností je speciální Dart režim, při kterém dojde ke ztmavení obrazovky a následnému oranžovému zvýraznění nepřátel, elektroniky a také ke zpomalení času. Výhodou je, že Dart vidí skrz zeď, takže můžete mít neustále přehled o pozicích nepřátel. Bohužel nejde moc dobře využít před výpadem do místnosti, jelikož nepřátelé se vygenerují skriptem až poté co přejdete určitý bod.
V samotných soubojích vám dále přijdou vhod možnosti ovládnutí protivníků. Můžete je dočasně ochromit, ovládnout je aby chvíli bojovali po vašem boku nebo donutit spáchat sebevraždu.
Dart režim není samozřejmě nekonečný. Dobíjí se automaticky, ale pro rychlé dobití postačí headshot. Syndicate se trochu cinknutý žánrem RPG, proto si jednotlivé schopnosti včetně právě doby trvání bullet time můžete prodloužit pomocí čipů, které získáte zabitím nepřátelských agentů.
Právě souboje s agenty, resp. bossy jsou tou nejotravnější záležitostí. Není na nich krapet nic zajímavého, jde o štěstí a navíc trpí nevyváženou obtížností. Některé pokoříte napoprvé, ale u jiných bude restartovat hru a v té chvíli budete rádi za inteligentně nastavené checkpointy, jelikož koridor je úzký a není moc možností kam před nimi utéct a odstřelovat je například zdálky. Primitivní krycí systém, který funguje jen u některých překážek a lze se pouze vyklonit nad ně moc často také nevyužijete.
Pro případ nouze je vhodné nosit sebou pořádný kanón, a že zbraní je na výběr dostatek. Od klasické pistole a brokovnice přes vymazlené kulomety s různými režimy střelby až po naváděné střely, které po označení nepřítele doletí klidně až za roh. Umělá inteligence nepřátel je na solidní úrovni a místy se musíte hodně co činit, abyste jejich nátlaku odolali, což dodává přestřelkám šťávu. Nejvíce zábavy si užijete ve chvíli, kdy se vám podaří ukořistit těžký kulomet nebo plamenomet, zpravidla po překonání mini bosse, protože s nimi jste téměř nepřemožitelní.
Po vzoru současných akčních her, hlavně posledního Battlefieldu, musíte v určitých situacích opět mačkat klávesu jak zuřiví a doufat, že se něco stane. Ptali se někdy vývojáři hráčů, zda to chtějí nebo je to „cool featura“, bez které nemohou žít, a jen mě přijde zcestná?
Syndicate je po delší době jednou z mála her, ve které ačkoli se hraje na příběh, máte jasně definované ukončení mise, přičemž chybí videa mezi nahráváním jednotlivých levelů. Díváte se tak na statistiky podobně jako na konci zápasu v libovolném multiplayerovém FPS.
Co se týče grafiky, nejedná se o nic přelomového, typická úroveň konzolí jen na PC doplněna o spoustu bloom efektů, které zakrývají nedostatky. Na druhou stranu nemusíte řešit hardwarové nároky. Za pozornost stojí skutečnost, že si vidíte na nohy, ale hlavní hrdina (Miles Kilo) je opět němý!
Hrací doba je sice podprůměrná, ale kampaň má spád a ve výsledku si řeknete, že těch zhruba 5,5 hodiny bylo tak akorát. Syndicate vám dodá notnou dávku nostalgie a dá vám vzpomenout na časy dávno minulé a nebýt automatického doplňování zdraví byla by to skutečně oldschoolovka. Pokud jste příznivci online hraní, jistě vás dále zaujme multiplayerová část, ve které si můžete s kamarády projít kooperativní kampaň, která je odlišná od té singleplayerové a ve výsledku se dostanete na mnohem delší hrací dobu. Fanoušci FPS žánru by určitě Syndicate neměli minout. K dispozici je jak pro PC, PlayStation 3, tak XBOX 360.
V závěru loňského roku se po konzolistech dočkali také PC hráči a na pultech obchodů se objevil Assassin’s Creed: Revelations. Ten by měl ukončit putování Ezia de Auditore a odpovědět nám na důležité otázky, které nás tíží od prvního dílu. Jak se finále této renesanční série povedlo?
Assassin’s Creed: Revelations neboli Odhalení by se dalo shrnout jako setkání důchodců a tím bych to mohl ukončit, jelikož je to výstižné víc než dost. Ovšem teď si pod tím každý představil trochu něco jiného, takže to budu muset uvést na pravou míru.
Od dob Bratrstva, kde byl Ezio mladý muž, uplynuly desítky. Jak bych to jen šalamounsky řekl, Ezio je nyní v „nejlepších letech“. Ovšem vůbec to neznamená, že by navzdory vráskám a plnovousu ztratil něco ze svého šarmu nebo dokonce assasinských dovedností, prostě je stále ve formě a ve svém putování se tentokráte a naposledy vydá do tehdejší Konstantinopole, dnešního Istanbulu.
Rozhodně tu nechci spoilerovat, proto dále jen dodám, že se znovu setkáte s Altaitem z prvního dílu a podíváte se do Masyafu. Celé se to trochu komplikuje, hrajete za Altaira, který je v mysli Ezia a ten je v mysli Desmonda 🙂 Desmond zůstal po těch těžkých letech uvězněn v Animu a musíte mu pomoci najít v jeho mysli synchronizační uzel, aby se mu všechny zážitky nepomátly a neskočil jako slintající osoba v pečovatelském domě.
Jak již to v této povedené sérii Ubisoftu chodí, každý díl přináší novinky a opravuje chyby z minula. Odhalení kráčí ve stejných stopách, ale tentokrát ne všechny novinky jsou ku prospěchu věci. Eizo se naučil novým pohybům a souboje působí opět o chlup lépe. Nad střechami domů jsou nataženy dráty, po nichž se můžete pomocí svého háku (také jedna z novinek, která umožňuje rychlejší šplhání a překonávání větších vzdáleností) rychle přemisťovat.
Největší zbytečností jsou podle mě bomby. Ty si můžete vytvářet z nasbíraných surovin a dělí se na několik skupin. Lze je využít pro odvedení pozornosti, omráčení nebo k usmrcení. Reálné využití je mizivé, jelikož jejich tvorba zabírá hrozně času a existují rychlejší i méně nápadnější způsoby jak oblafnout nebo zlikvidovat stráže. Celkově jsem je využil dvakrát, pokaždé kdy to hra přímo žádala.
Revelations se stal opět o notný kus akčnější a bohužel víc než by bylo zdrávo. Konstantinopol sice není největší, v dřívějších dílech jsme se setkali s větší herní plochou, ale i přesto jeho prostředí působí nevyužité. Zároveň klesla úroveň obtížnosti, kdy souboje jdou vyhrát s „prstem v nose“. Podruhé v historii celé série bych uvítal možnost nastavení obtížnosti. Poprvé tomu bylo v prvním díle, kde byla obtížnost nastavená hodně vysoko. Druhý díl i Bratrstvo měli obtížnost vyváženou, ale Odhalení je koncipované tak, že jej zvládnou hrát i malé děti.
Ve srovnání s Bratrstvem je hrací doba zhruba poloviční, což je velká škoda. Nestihnete ani obnovit všechny obchody natož do doupat přiřadit rekrutované assasiny a již jsou před vámi závěrečné titulky.
Grafické zpracování se již v podstatě nemělo kam posunout, jelikož již Bratrstvo využívalo možností letitého enginu téměř na maximum. Rozhodně to neznamená, že by ACR vypadal špatně. Léta si již drží nastavenou laťku a nemusíte tak řešit hardwarové nároky. Pochválit opět musím perfektní českou lokalizace v podání Playmana.
Pro fanoušky série jednoznačně povinnost a zakončení dvou životních příběhů, proto neváhejte a kupujete pro PC, XBOX 360 nebo PlayStation 3. Odhalení je co do srovnání hrací doby s předchozími díly výrazně kratší, což je škoda a ve srovnání s předchozími díly je to trochu zklamání. Na druhou stranu od samotného začátku začnete zjišťovat jak, že to vlastně s Altairem a Eziem bylo. Samozřejmě, že zůstaly některé otázky nezodpovězené, na kterém nám snad tvůrci odpoví v dalším díle, ale ten již bude v jiné době, na jiném kontinentě a s jinými hlavními postavami.
Znovu připomínám, že pokud jste s touto sérií zatím neměli tu čest, a nyní po Odhalení to platí ještě více, dejte si ji od prvního dílu nanejvýš od dvojky.
Microsoft dodržel původní plán a dnes, tedy 29. 2., uvolnil Customer Preview připravovaného operačního systému Windows 8 v 32-bitové i 64-bitové verzi. Pokud jej chcete vyzkoušet, stačí zasurofvat na web Microsoftu, kde si skrz online downloader můžete stáhnout nejnovější verzi Windows 8 stáhnout. Tento způsob je trochu nepraktický a má omezení v tom, že jej musíte instalovat přímo z prostředí systému ať již na stávající diskový oddíl nebo na oddíl jiný.
V případě, že dáváte přednost ISO souboru, abyste si Windows 8 vyzkoušeli nejprve ve virtuálním stroji, mám pro vás odkazy, které potřebujete.
Windows 8 Customer Preview 64-bit 3.3 GB (English)
Windows 8 Customer Preview 32-bit 2.5 GB (English)
Licenčních klíčů již na internetu naleznete velké množství. Pokud se vám nechce žádný hledat, zkuste DNJXJ-7XBW8-2378T-X22TX-BKG7J
V brzké době můžete očekávat první dojmy z používání Windows 8 a poznatky o tom, zda jsou již v této fázi vhodné jako primární operační systém.
Pro nainstalování a hladký běh Windows 8 budete potřebovat alespoň:
Požadavky jsou vskutku přívětivé, ne-li lepší než u Windows 7.
Sledujete rádi CSI, svérázného poručíka Columba či Malého pitavala z velkého města a chtěli byste se vžít do jejich role? Několik počinů na téma CSI tu již bylo, ale stály za starou bačkoru. O loňských prázdninách dorazil na konzole L.A. Noire a nedávno také pro PC včetně všech DLC od studia Team Bondi, které by situaci v tomto herním segmentu mělo změnit. Jak se jim to povedlo?
V detektivce L.A Noire se zhostíte role Cola Phelpse, válečného veterána z druhé světové války. Svým mladým důvtipem, revolučními myšlenkami a jiným pohledem na detektivní práci budete zpočátku někomu pro smích, ale výsledky se brzy dostaví. Z řadového policisty se postupně dostanete skrz oddělení vražd až mravnostní. Ovšem několikrát narazíte na vyšší zájmy a nic s tím bohužel nezmůžete, podobně jako ve skutečném světě. Přeci jen jde o čtyřicátá léta minulého století, takže nečekejte žádné otisky prstů, sběr DNA a podobné moderní záležitosti, ale jen čistě tvrdou detektivní práci.
To by dosud nebylo samo osobě nic extra zajímavého, detektivní GTA zasazené do doby první Mafie +- 10 let. Předností L.A. Noire jsou propracované obličeje postav. Právě na sledování výrazů podezřelých stojí je postavená celá hratelnost.
Kompletní PC L.A. Norie verze včetně všech DLC (Nicholson Electroplating, Reefer Madness, The Consul’s Car, The Naked City, A Slip of the Tongue) nabízí 21 rozdílných a zajímavých případů zahrnující nejen žhářství a pojišťovací podvody, ale nechybí ani sériový vrah. Vyřešení jednoho případu vám v závislosti na způsobu dopravy na místa činu, vašeho důvtipu a rychlosti získání důkazů potrvá zhruba hodinu.
Jak již jsem naznačil v úvodu, nejdříve začínáte jako řadový policista, takže také z počátku řešíte „triviální“ případy. Postupem času, jak rostete, jsou případy zajímavější, ale také komplikovanější a jejich úspěšné vyřešení dát více práce. Abych navázal na Motion Capture, postupem času nejsou již někteří podezřelí tolik průhlední a těžko se jim něco dokazuje. Nezřídka budete mít ve výslechových místnostech plno a bude jen na vás, koho pošlete za mříže.
Samotné výslechy probíhají způsobem, že v rozhovoru máte na výběr ze tří možností. Pokud vyberete správnou možnost, získáte z vysclýchané osoby informace, v opačném případě nikoli. Občas je to trochu neurčité a nevíte jak Cole odpoví, ale obecně se lze řídit následujícím vzorcem: Pokud na odpovědi nesledáváte nic podezřelého, dejte PRAVDA(TRUTH). Pokud se vám na odpovědi něco nezdá, ale nemáte žádný důkaz (pouze vlastní instinkt), zkuste vyhrožovat (DOUBTH). V případě, že máte jasný důkaz, který následně vyberete ze seznamu, vyberte možnost LEŽ (LIE).
Dobrým pomocníkem při hledání důkazů je změna hudby, podle které poznáte, zda jste úplně mimo nebo jestli se blížíte k důkazu. Ve chvíli kdy si nevíte rady a říkáte si „co teď?“, stačí přijít k parťákovi a zeptat se jej. Pokud budete úplně v koncích, například nemůžete najít klíčový důkaz nebo potřebujete poradit při výslechu, můžete proměnit získané zkušenostní body na radu, která vám pomůže posunout se v případu dále.
Dále je tu 40 vedlejších misí, resp. pouličních případů. Jejich průběh je přímočarý, po příjezdu na místo se se zločincem poperete nebo jej zastřelíte. Sice je to stereotyp, ale na druhou stranu trocha akce mezi výslechy a prohlížením místa činu nezaškodí.
L.A.Noire ve spojení s Rockstar Social Clubem je exemplární příklad toho, proč mám nejen já rád Steam. V případě Steamu neřešíte žádné aktualizace, prostě jen spustíte hru a hrajete. To tady bohužel neplatí. S aktualizacemi si užijete trable ve stylu let dávno minulých, kdy po nainstalování aktualizace se již hra nespustí a musíte ručně vymazávat soubory. Když už spustíte hru a přihlásíte se do RSC, musíte dále vydržet a sledovat jak hra kontroluje aktualizace, kontroluje uložené pozice a tak dále. Prostě otrava.
Pro úplnost dodávám, že jsem měl k dispozici krabicovou verzi a nemám informace o tom, jak to vypadá s digitální verzí na Steamu.
Kořeny GTA, Rockstars a konzolí se v PC verzi L.A. Noire nezapřou. Prapodivný jízdní model, nefunkční antialising, zámek na 30fps a objekty vykreslující se téměř před vámi, s tím vším se budete muset smířit. Pokud nebudete jezdit po městě osobně, ale budete využívat možnosti odvozu parťákem, nebude to tak hrozné.
Uměla inteligence ostatních řidičů se totiž pohybuje na úrovni absolutní nuly a pokud nechcete přjít o své duševní zdraví, rádi budete v maximální možné míře využívat možnosti nechat se odvézt. Ostatní účastníci tamního silnčního provozu zastavují z ničeho nic na fleku, když jedete ve vedlejším pruhu vedle nich, tak do vás nabourají a to už vůbec nehovořím o faktu, že absolutně ignorují policejní sirény. Občas narazíte dokonce na situace, kdy někteří jedinci jezdí pozadu. Při pohledu na všudypřítomné billboardy „Drive safety“, je to k pláči.
Na jízdu po virtuálním Los Angeles musíte mít pořádné nervy, jelikož je to ještě větší odvaz nežna českých silnicích. Navíc kdybyste měli jezdit podle pravidel vy osobně, zůstanete stát na každém druhém semaforu a nikam nedojedete.
Menu je také odstrašující příklad, jak by rozhodně vypadat nemělo. Tmavý text na černobílé cihlové zdi v temné uličce je to něco tak skvělého, že ve spojitosti s nevýrazným hoverem netušíte, jakou položku máte vybranou a slyšíte jen zvuky při přepínání mezi nimi.
Dalš věcí, která mě iritovala, byla mapa. Její zpracování je pěkné a GPS také funguje, o tom žádná. Mapu vyvoláte klasickým stiskem klávesy M a čekali byste, že stiskem například Esc, mapu vypnete a jste zpět ve hře. Omyl, při vypnutí mapy se dostanete do menu a z něj musíte opět ještě jednou vyskočit, abyste byli zpět ve hře.
Podivné jsou pěstní souboje, kdy z počátku mačkáte tlačítka jak blázniví a v podstatě se nic neděje. Ani v závěru hry jsem si nebyl v pěstních soubojích jist a musím konstatovat, že souboje v Mafii 2 byly rozhodně mnohem propracovanější.
Na druhou stranu, nároky na hardware jsou vskutku přívětivé, ještě aby ne, když je to postavené na obstarožním DX9 enginu. Postačí vám solidní dvoujádro, Radeon HD 3000, trochu RAM a 16 GB volné místa na disku.
Celkový nádech L.A. Noire je filmový, což dokládá filmové orámování černými pruhy. Nechybí tedy ani tolik rozšířené flashbacky z doby, kdy byl Cole a jeho přátelé na ve válce. Pochvalu si zaslouží soundtrack, který je tak chytlavý a povedený, že jej ani nevnímáte a splývá s hrou, tak to má být. Jen v souvislosti s filmovostí zamrzí skutečnost, že nelze cutscény přeskočit, což byste ocenili zejména ve chvíli, kdy danou část opakujete například v případě pěstních soubojů.
Nebýt konzolového portu a několika dalších drobností, zasloužil by si L.A. Noire dle očekávání plný počet, ale takhle jsem na rozpacích. Po dlouhém uvažování hodnotím PC verz osmičkou, konzolisté, přihoďte si bodík. Pokud překousnete výše zmíněné vlastnosti hry způsobené portem z konzolí, dostanete vcelku nadstandardní herní zážitek s pořádně velkou hrací dobou. Za cenu necelých 600 Kč pro PC včetně češtiny, není nad čím váhat.
Stáhnout češtinu pro L.A. Noire
Byla vydána nová verze verze oblíbeného optimalizačního balíku TuneUp Utilities. Verze 2011 přináší přepracované uživatelské rozhraní rozdělené do pěti kategorií a nový optimalizační průvodce. Kromě toho se objevila také nová funkce, která umožňuje deaktivovat nepoužívané programy (zakáže jejich naplánované úlohy, vyhodí je z Po spuštění atd.) a při pokusu o spuštění je povolí. Ovšem osobně mi drobně uchází význam této funkce.
Co se týče změn v textech tak toho bylo hodně, ale zapracoval jsem a výsledek, tj. češtinu pro TuneUp Utilities 2011 můžete stahovat již dnes.
Tagy: TuneUp Utilities, čeština, údržba počítače, problém s instalací češtiny, jak nainstalovat češtinu, tuning PC, optimalizace, zdarma, download
Před pár dny vyšlel nový build s označením 10.0.2020. Byl opraven pád modulu Čistič registru a zvýšena stabilita Live-optimalizace, konkrétně součásti „Zvýšení odezvy“. Došlo k drobným změnám také v textech, takže můžete stahovat aktuální češtinu včetně opravených nahlášených bugů.
Objevil nový build s označením 10.0.3000.101. Bylo změněno, přidáno nebo vymazáno hodně textů týkajících se zejména údržby systému a registrace produktu, takže jsem překlad zaktualizoval a můžete jej stahovat.
Po delší době bylo vydáno nové sestavení s číslem 10.0.3010.11. V textech se toho tentokrát moc nezměnilo, ale opravil jsem další reportované překlepy. Aktualizovanou češtinu můžete stahovat na mém webu.
Uplynul měsíc a je vyšel další build s číslem 10.0.4000.17. Přináší zejména kompatibilitu s Windows 7 Service Pack 1 a Internet Explorerem 9, ale také vyšší stabilitu Manažeru Po spuštění a další drobné opravy. Aktualizovanou češtinu můžete stahovat na mém webu.
Po necelém měsíci je tu opět nový build s číslem 10.0.4010.20. Aktualizovanou češtinu můžete stahovat na mém webu.
Uplynul měsíc a půl a vyšel nový build s číslem 10.0.4100.107. Aktualizovanou češtinu můžete stahovat na mém webu.
Neuběhl ani měsíc a máme tu další build, nyní s číslem 10.0.4200.101, kde byla mj, změněna aktivační obrazovka. Aktualizovanou češtinu můžete stahovat na mém webu.
Po dalším měsící je tu další sestavení s číslem 10.0.4310.27. Aktualizovanou češtinu můžete stahovat na mém webu.
Včera byl vydán další build tentokrát s označením 10.0.4320.15, a proto jsem češtinu zaktualizoval a můžete si ji stáhnout.
Tento týden se objevil nový build s označením 10.0.4400.20. Aktualizovanou češtinu můžete stáhovat již nyní.
Minulý týden byl vydán build s označením 10.0.4400.20. Aktualizovanou češtinu můžete stáhovat již nyní.
Sice je tu již dlouho TuneUp Utilities 2012, ale byla vydána aktualizuce integrující AVG toolbary také pro starší verzi. Češtinu jsem aktualizoval a můžete si ji pro build 10.0.4500 stáhnout.
Stačí spustit instalátor a postupovat dle instrukcí na obrazovce. V případě problémů s instalací češtiny doporučuji nejdříve přečíst návod. Pokud se vám i přesto nepovede TuneUp počeštit, kontaktujte mě a češtinu vám nainstaluji.
Máte doma spoustu zařízení a ještě větší množství dálkových ovladačů a již ztrácíte přehled o tom, který je k jakému zařízení? Chcete si pustit film, jenže k tomu potřebujete ovladač k televizi, Blu-ray přehrávači a domácími kinu, ale už vás nebaví jejich věčné hledání a rádi byste si pořídili univerzální ovladač, který zastane práci všech ostatních? Pojďme se podívat na dálkový ovladač od Logitechu s dotykovým displejem.
Začněme pěkně od začátku a to samotným balením. Ve srovnání s balením ostatních univerzálních ovladačů, ale také většiny myší Logitechu, vás hodně překvapí velikost krabice, ve které Logitech Harmony One dostanete. Její rozměry jsou skutečně obrovské a první co vás při pohledu na ní napadne je: „Proč je tak veliká?“
V levé části krabice se nachází dodávané příslušenství, které je poměrně bohaté. Zahrnuje Li-Ion baterie s kapacitou 930mAh, dokovací stanici, utěrku z mikrovlákna a standardní micro USB kabel pro připojení k počítači.
Ve spodní části krabice naleznete stručné návody v několika jazykových mutacích včetně češtiny a CD se zastaralým ovládacím softwarem, jehož nejnovější verzi si stejně stáhnete z webu výrobce.
Logitech Harmony One je rozměrově větší než běžné dálkové ovladače a ve srovnání s nimi také o pár desítek gramů těžší. Ale díky tvarované spodní části skvěle padne do ruky, pogumovaný povrch dodává jistotu při držení a není tak problém 170g macka ovládat jednou rukou.
Přední strana, jak je zvykem, je z lesklého plastu, takže kromě umatlaného displeje budete čistit také celý ovladač, což ale není ve světě spotřební elektroniky nic nového.
Po nainstalování dodávaného softwaru Logitech Harmony One (aktuálně ve verzi 7.7.0) je nutné se nejprve zaregistrovat nebo přihlásit již pod existujícím účtem. Poté vás průvodce provede nastavením ovladače a přidáním prvního zařízení. Z počátku se budete v aplikaci rozkoukávat, zkoumat a laborovat jak co funguje, ale během půl hodiny si zvyknete a poté již bude nastavení ovladače jednoduchou záležitostí.
Databáze čítá na 5000 výrobců, zahrnuje více jak 225 000 zařízení a každým dnem se rozrůstá. Osobně jsem Harmony One testoval s 8 zařízeními různých výrobců a po nahrání konfigurace do ovladače jsem byl schopen ovládat všechny jejich funkce. Pokud čirou náhodou narazíte na zařízení, které v databázi není, kontaktujte Logitech nebo naučte ovladač příkazy klasickým způsobem, kdy je namíříte proti sobě.
Jediným mínusem je absence češtiny, což může někoho od koupě odradit. Veškerou konfiguraci provádíte na serveru ve vašem uživatelském účtu a do ovladače se vždy stahují nejnovější data. Proto je vyžadováno neustálé připojení k internetu.
Možná si říkáte k čemu je na dálkovém ovladači dobrý dotykový displej. Samotný ovladač má základní numerická tlačítka pro volbu programů, tlačítka pro přehrávání, hlasitost, EPG a pár dalších. Právě na dotykovém displeji se zobrazí nejen zbývající tlačítka, které originální ovladač daného zařízení nabízí, ale můžete si vytvářet také tlačítka vlastní a přístup k jednotlivým funkcím zrychlit. Na displeji můžete najednou zobrazit až 9 tlačítek, ostatní jsou na dalších stránkách. Samozřejmostí je úplná konfigurovat dle libosti nejen hardwarových, ale také softwarových tlačítek.
Dotykový displej se hodí ještě na jednu věc, kterým se ovladače rodiny Harmony odlišují od ostatních. Pojďme využít modelovou situaci z úvodu, chceme si tedy přehrát film na DVD. V případě ovladačů od Logitechu stačí stisknout jedno tlačítko a sama se zapne televize, DVD přehrávač, AV receiver a samozřejmě na všech zařízeních se nastaví patřičné vstupy. Vytvářet totiž můžete úlohy (makra), což ocení nejen jedinci, které nebaví všechna zařízení zvlášť zapínat, ale také osoby, pro které je ovládání tolika zařízení komplikací a mají k němu odpor.
V době nečinnosti, resp. při nabíjení v dokovací stanici si můžete na displeji nechat zobrazovat obrázky dle vašeho výběru. Podporovány jsou BMP, GIF, JPG i PNG obrázky, jen je nutné dodržet maximální velikost 160 kB. Stejná omezení platí také pro obrázky jednotlivých stanic.
Při zakoupení BR-IR převodníku můžete pomocí ovladačů Harmony ovládat také svoji herní konzoli PlayStation 3 co by domácí centrum.
Výdrž baterie dle výrobce dosahuje jednoho týdne. Pokud ovladač budete odkládat do dokovací stanice, nemusíte problém s nabíjením vůbec řešit. Novou baterii je možné zakoupit přímo na webu Logitech, ale stejné baterie používala také Nokia v některých mobilních telefonech.
Potěší zabudovaný g-senzor, když vezmete ovladač do ruky, automaticky se rozsvítí, což oceníte zejména v noci.
At již přímo v nastavení ovladače nebo aplikaci lze přizpůsobit dobu prodlevy před zhasnutím displeje, samotný vzhled použitý na dotykovém displeji, formát času nebo zobrazování nápovědy (ano, na displeji ovladače se zobrazují rady).
Někomu možná postačí univerzální ovladač za pár korun z Lidlu, u kterého následně stráví spousty hodin učením příkazů. Univerzální dálkové ovladače od Logitechu plně využijete ve vlastním domě, kde s ním můžete ovládat také například klimatizaci nebo venkovní rolety. Ovšem ani v lépe vybaveném bytě se neztratí a budete rádi, že jste se zbavili hromady ovladačů.
Záleží jen na vás, kolik do ovladače hodláte investovat a co od něj očekáváte. Základní modely bez dotykového displeje umožňující ovládat nejvýše 5 zařízení se dají pořídit již od 500 Kč. Dnes testovaný zástupce střední třídy, Harmony One, se prodává za cenu lehce převyšující 3000 Kč. Může se to zdát trochu hodně, ale přítomnost dokovací stanice, kdy nemusíte řešit nákup nebo dobíjení AAA baterií, a 2,2‘‘ dotykového displeje, který zpříjemňuje ovládání, tuto cenu více než obhajuje.
Tip: Pokud by Vám nevyhovoval jeden univerzální ovladač, můžete si vybrat dálkové ovladače na jednotlivé přístroje v eshopu emerx.cz
Nedávno soudruzi z NDR vydali nové sestavení oblíbeného optimalizačního balíku TuneUp Utilities s číselným označením 9.0.6020. Část z vás stále používá starší verzi TuneUp Utilities, ať již z důvodu že nemají potřebu přecházet nebo vlastní licenci z CHIPu, kde byla tato verze zdarma.
Od dob poslední češtiny na verzi 9.0.4300 dostál program spousty změn. Především po stránce rychlosti, opravení bugů a ve verzi 9.0.4400 byla rozšířena podpora detekovaných programů automaticky spouštěných při startu Windows.
Z toho důvodu jsem usoudil, že je nutné aktualizovat stávající českou lokalizaci. Právě s rozšířenou databází programů jsem zapracoval na její lokalizaci a snažil jsem se popisy nejběžnějších programů přeložit (antiviry počínaje a ovladači periferií konče). Samozřejmě byly zapracovány nahlášené připomínky a překlepy opraveny. Pokud přesto narazíte na program, který není lokalizován, nahlaste mi to.
Nová verze řeší problémy s kompatibilitou a přechodem na TuneUp Utilities 2011. Stahovat můžete na mém webu.
Část z vás stále používá starší verzi TuneUp Utilities, ať již z důvodu že nemají potřebu přecházet nebo vlastní licenci z CHIPu, kde byla tato verze zdarma. Proto jsem zaktualizoval češtinu na nejnovější build 9.0.6010, který vyšel teprve nedávno. Stahovat můžete na mém webu.
Sice je již venku TuneUp Utilities 2012 včetně češtiny, ale pokud používáte starší verzi, zřejmě se vám aktualizovala na nejnovější build 9.0.6020, který řeší problémy s hlavním oknem Češtinu jsem pro vás aktualizoval a můžete si ji stáhnout.
Stačí spustit instalátor a postupovat dle instrukcí na obrazovce. V případě problémů s instalací češtiny doporučuji nejdříve přečíst návod. Pokud se vám i přesto nepovede TuneUp počeštit, kontaktujte mě a češtinu vám nainstaluji.