Naše slavné Pendolino

Téma Pendolino hýbe poslední týden celou republikou. V tomto příspěvku nebudu a ani nehodlám rozebírat příčiny poruch našeho Moudivláčku. O tom si můžete přečíst jinde, např. na serveru novinky.cz. Při surfování jsem narazil na blog jedné obyčejné blondýny, kde jsem našel skvělou Ódu na Pendolino
(na známou melodii Ivana Mládka).

Z Ostravy, z Ostravy
jede Pinďa do Prahy
všichni mají obavy,
kam dnes dojede.

Nestaví, nestaví,
skoro nikde nestaví,
ale když sám zastaví,
dál už nejede.

Z topení, ze dveří,
z motorů se blýská,
strojvůdce bezmocně
do kompjútru tříská.

Ten kdo k nám nastoupí,
dobrodružství podstoupí
a než v cíli vystoupí
moc zážitků získá.

Líbí se vám? Podle mě nemá chybu.
Nepřipomíná vám současná situace něco? Pokud ano, tak se nemýlíte. Obdobná situace, se odehrála ve večerníčku Pohádky o mašinkách.

„Pyšný nejvyšší pan železničář si jednoho dne usmyslil, že si opatří takovou mašinku, jakou ještě nikdo na celém světě neměl, tak dlouhou […], a tak silnou […], a tak rychlou, že by ujela do Berouna, co by napočítal do dvaceti.“ Ovšem trvalo to déle, než se myslelo, a stálo to spoustu peněz. „Výhybka se otevřela a on jel a jel, až dojel k černokněžníku Zababovi. Avšak po cestě si spočítal, že černokněžnická mašinka ho stála víc než deset jiných poctivých mašinek, […]“ Pak byla velká sláva a zkušební jízdy: „Když už byla veliká lokomotiva dost vytopena, poručil nejvyšší pan železničář, aby dali znamení po celé trati až do Berouna, že pojedou na zkušební jízdu, aby všecky vlaky zadrželi ve stanicích a všecky výhybky postavili na volnou cestu.“ Pokud si již nepamatujete ;-), jak to dopadne, tak si to můžete dočíst u borufky.